Nízkopotenciální zdroj tepla

Jako zdroj se používá takzvané nízkopotenciální teplo, které je běžným způsobem pro svou nízkou teplotu nevyužitelné. Prostřednictvím tepelného čerpadla však lze získat toto teplo obsažené v zemi (získáváme pomocí zemních kolektorů nebo vrtů), ve vodě povrchové, spodní, odpadní, nebo v okolním vzduchu případně v odpadním. Velmi dobře využitelné pro vytápění i ohřev vody do teploty až 55 °C.

Návrh velikosti tepelného čerpadla

Tepelné čerpadlo se nenavrhuje na maximální tepelné ztráty, snad pouze v případě u tepelných čerpadel typu voda–voda, pokud máme vrty nebo kolektory dostatečně hluboko uloženy, v kombinaci s podlahovým vytápění. Tepelná čerpadla typu vzduch–voda navrhujeme cca na 70 % maximálních tepelných ztrát objektu, což je dostatečný výkon pro zajištění tepelné pohody pro větší část topné sezóny. V nejmrazivějších dnech se přitápí doplňkovým zdrojem tepla.

Široký výběr, široké použití

Vyráběný sortiment je navržen do dvou základních skupin, které pokrývají většinu potřebných výkonů malých, středních i větších objektů. Tepelná čerpadla jsou použitelná i pro chlazení, rekuperaci, případně pro odvlhčování. Ekonomicky nejvýhodnější je, pokud z jedné strany účelově chladíme a z druhé strany ohříváme.

Životnost tepelného čerpadla

Životnost tepelného čerpadla je především dána životností kompresoru (bývá kolem 16 let): záleží na provozu a zacházení. Jedná se o díl, který možné v případě selhání nahradit novým kusem. Krom elektrokomponentů mají ostatní díly životnost prakticky neomezenou.

Topné okruhy

Novostavba

je zvlášť výhodný objekt pro instalaci tepelného čerpadla. Vzhledem k tomu, že projekt vytápění se již od počátku ladí na tepelné čerpadlo, lze dosáhnout o to lepších výsledků. Dále není zapotřebí financovat adaptaci ze stávajícího stavu, návratnost investice je proto v tomto případě velmi krátká, běžně 2 až 5 let.

Stávající radiátory

Topná voda z tepelného čerpadla má tepelný spád 50/40 °C (až 55/45 °C). Stávající ústřední vytápění je dimenzované pro nejnižší výpočtové ven­kovní teploty, ve většině případů na tepelný spád 90/70 °C (střední teplota 80 °C). Zpravidla jsou soustavy předimenzované (až o 40 %), to je výho­da při instalaci tepelného čerpadla. I tak musíme počítat s tím, že asi v 10 procentech topného období budeme používat jiný doplňkový zdroj tepla. Shrnuto – čím více jsou topná tělesa předimenzovaná, tím "použitelnější" jsou pro tepelné čer­padlo. Důležitým prvkem je potrubní systém, neboť tepelné čerpadlo po­třebuje velký průtok topné vody ÚT, aby se dosáhlo co nejvyšší střední teploty. Tam, kde jsou rozvody dimenzovány na samotížný oběh (starší domky a objekty) jsou předpoklady dobré. Potrubí jsou větších průměrů a po zařazení oběhového čerpadla bude zajištěn dostatečný průtok.

Podlahové vytápění

je takřka ideální způsob vytápění pro zdroj tepla jako je tepelné čerpadlo. Nižší teplota topného média se pohybuje v rozsahu výstupních teplot TČ. Pro dobře navržený systém podlahového vytápění není ani třeba bivalent­ního zdroje. Výhodou oproti radiátorovému vytápění je nižší potřeba tepelné energie – může být nižší teplota v místnosti, aniž bychom měli pocit chladu. Malou nevýhodou podlahového vytápění jsou hygienické poměry, poměrně velká setrvačnost celého systému (pomalé najíždění a regulace) a vyšší investiční náročnost.

Zkušenosti

V námi instalovaných a sledovaných objektech (starších i nových) jsme zjistili, že vzhledem k nákladům na vytápění se skoro přestalo šetřit, rodinné domky (objekty) byly stále vytápěné. Byla snížena sazba za elektřinu pro celou domácnost. Zvýšil se celkový komfort domácnosti.